26.8. vlak Atény, Bělehrad
Z cesty domů z Atén přes Soluň, Skopje do Bělehradu pouze 1 fotografie, kopie průvodky ke kolům, jízdenky a místenek z Bělehradu do Budapešti. Aténské hlavní nádraží mělo tehdy velikost jako nádraží u nás ve Starém Městě, nebo v Hulíně. Na pokladně ale nebyl žádný problém s jízdenkou a ani s koly jako spoluzavazadlo do Československa. Jakoby pokladní takové požadavky vyřizovala každý den :-) Jak obrovský rozdíl s jízdenkami a s koly v Československu, kde pokladní na mezinárodní pokladně v Přerově před námi dokonce klečela na kolenou a prosila nás, abychom si našli jinou mezinárodní pokladnu. Např. v Žilině. Protože se bála,že když v Řecku zůstaneme, tak ji zavřou za pomoc při emigraci.
Po příjezdu vlaku do Bělehradu, ale velké zklamání, neboť naše kola s námi nepřijela. Na některém nádraží po trase je asi přeložili do jíného vlaku. Rozhodli jsme se proto na ně počkat do rána, kdy měl přijet z Atén další vlak. Bohužel pobyt na nočním nádraží v Bělehradě byl velmi nebezpečný, protože v halách svítilo jen minimum světel a po nádraží se motalo velké množsví podivných místních a přespolních "jugošů", pro které jsme byli velmi lákavá kořist. Nakonec jsme přespali na peróně č.10 nedalo od policejní stanice, ale celou jsme se střídali, aby nás někdo ve spánku neokradl. Všechny cenné věci jsme poto schovali k sobě do spacáků a potili se přitom až do rána. Balkánská noční sauna :-)
